Historie festivalu

Závodní klub Grafických tiskáren a Osvětová beseda Žernov uskutečnily v roce 1952 u příležitosti 100. výročí prvého vydání „Babičky“ od B. Němcové slavnost, která se konala v prostoru kolem zříceniny hradu Rýzmburk - Babiččino údolí. Pódium pr vlastní program bylo vybudováno na dně tehdy vyschlého rybníka, jehož břehy se staly celkem slušným přírodním hledištěm.

Svoji premiéru si zde odbyl soubor Hadař, dále byl pozván soubor Furiant z Chlumce nad Cidlinou, početný polský soubor z Klodska a skupina Lužických Srbů z Budyšína. Nikdo z tehdejších pořadatelů netušil, jaký zájem veřejnosti vyvolá taková akce, s jejímž výsledkem byli všichni spokojeni. Návštěva přes 5.000 diváků zaskočila pořadatele po stránce organizační, ale vydařený program, který tehdy nikdo nerežíroval, vše vynahradil. Slavnosti na Žernově – Rýzmburk se staly tradiční i když s jinou náplní, převážně dožínkovou.

Zlatá léta folkloruZa "zlatá" léta folkloru "U nás na Náchodsku" lze označit ročníky let šedesátých a sedmdesátých. Již v roce 1960 se ujal režie umělecký patron souboru Hadař, profesor AMU František Bonuš (17 ročníků). Od samého počátku svého působení vtiskl slavnosti lidový ráz a uvážlivým výběrem námětů účinkujících, pozvedl uměleckou úroveň pořadů. Ze slavnosti písní a tanců se stal folklorním festivalem, který byl zařazen do celostátního kalendáře. Dostalo se mu publicity, kritiky a recenze v denním i odborném tisku. Pozornost mu věnoval český rozhlas a později i televize, byl navštěvován odborníky z ČSR i zahraničí. Ve stejném duchu pokračovali v práci i další režiséři – choreografka Čsl. státního souboru Věra Svobodová, vedoucí souboru Hadař Jiří Novák (11 ročníků), pražský režisér Václav Bárta a v posledních ročnících i manželé Rejškovi.

Od roku 1960 byl program rozšířen o sobotní večerní představení v Červeném Kostelci. Nejprve v sále Grafoklubu a později v Divadle J. K. Tyla. Další ročníky byly obohacovány doplňkovými pořady jako např. v letech 1967, 1969 a 1970 světskými koncerty v kostelíku na Boušíně nebo vyhraněným pořadem v muzeu B. Němcové v České Skalici v roce 1974, věnovaný roku České hudby. Duchovním otcem celé akce byl Vlastibor Štyrand, který stál v čele přípravného výboru. Dále se přípravám obětavě věnoval Miroslav Široký. Zakladatel a po dlouhá léta vedoucí souboru Hadař Jiří Novák se staral nejen o dobrou reprezentaci souboru, ale i o zdárný průběh festivalů. Přípravu areálu zajišťovala převážně Osvětová beseda s obyvateli Žernova. Autorem výtvarné práce plakátů je stále Zdeněk Petira. Vedle souborů z Východočeského kraje účinkovaly v programech soubory z celé republiky i ze zahraničí – Škoda Plzeň, Chorec Bohemica, Vycpálkovci, Ostravica, Danaj, Žerotín, Olšava, Mostár, Partyzán, Magura, dále soubory z Francie, Itálie, Finska, Švédska, Německa, Polska, Skotska, býv. SSSR a další.

Přesunutí festivaluV době restitucí přišli pořadatelé festivalu o areál Rýzmburk – Žernov v malebném Babiččině údolí. Městské kulturní středisko v Červeném Kostelci se ujalo naplno záchrany této tradiční a nejen v kraji oblíbené slavnosti. Dostalo požehnání města, sehnalo sponzory a za nezměrné iniciativy zaměstnanců MKS a dalších dobrovolníků se přesunul festival do Červeného Kostelce. Podařilo se v enormně krátké době vybudovat přírodní areál u Divadla J. K. Tyla, který je prakticky v centru města.

39. ročník festivalu "U nás na Náchodsku" v roce 1993 se konal již v nově vybudovaném prostředí. Pestrostí nabídky se podařilo probudit město z pověstné letargie a rozšířil se okruh diváků i mimo hranice našeho regionu. Festival má podporu v místním zastupitelstvu v čele se starostou, je rozšířen okruh dobrovolných pracovníků, kteří pomáhají zajišťovat zdárný průběh akcí. Jsou rozšířeny formy propagace včetně regionálního tisku a vzhledem ke stále většímu ohlasu festivalu, vzrůstá i sponzorský zájem. Soubory, ať už naše či ze zahraničí, se nám dokonce hlásí samy a mají o účast zájem.

Stojí to spousty úsilí a energie udržet tak mohutnou akci na kvalitní úrovni jak po stránce obsahové, tak i organizační. Pro zajímavost – v roce 1996 se festivalu zúčastnilo 750 vystupujících (z toho 10 zahraničních souborů) a festival se rozšířil na 5 dnů.Oceněním je, že festival je zařazen jako jeden z hlavních festivalů, které budou každoročně pořádány pod patronací mezinárodní organizace lidového umění (I.O.V.) patřící pod statutem B do UNESCa. V této nevládní organizaci je již dnes více než 170 členských zemí celého světa, jejichž národní sekce úzce spolupracují. Promítá se to i do možnosti koordinace účasti zahraničních souborů na evropských festivalech I.O.V..V roce 2003 udělila tato organizace dlouholetému řediteli festivalu a dnešnímu starostovi panu Mědílkovi ocenění za podporu míru mezi lidmi na celém světě a pokračování a rozvíjení folklorního umění a lidové kultury. Toto vysoké ocenění za jeho práci pro folklor v Červeném Kostelci je nejen oceněním jeho práce, ale přínosem a oceněním pro celé město a pro festival samotný.

Od roku 2000 nese festival nový název – Mezinárodní folklorní festival Červený Kostelec. S novým názvem se také změnila výtvarná stránka propagačních materiálů vydávaných k jednotlivým ročníkům festivalu. Mezinárodní folklorní festival Červený Kostelec se svou kvalitou dostal do podvědomí široké veřejnosti jako jeden z nejvýznamnějších evropských mezinárodních festivalů.